3. kapitola

25. června 2008 v 21:14 |  Troska
Probudil jsem se. Frank ležel vedle mě. Měl trochu pootevřená ústa, a vlasy mu padaly do obličeje. Pomalu, klidně oddechoval. Byl krásný. Nemohl jsem si pomoct, zíral jsem na něj jak na svatý obrázek. Chtěl jsem se posadit, ale byl jsem děsně rozlámaný. Už nikdy nespím na zemi. Počkat… Proč jsem vůbec spal na zemi? A ještě s Frankiem po boku? Najednou mi to došlo. Lyn. Já, jak stojím před Frankem s napřaženou pěstí. Jak mě táhne do své ložnice… Vykašlal jsem se na to, že mě všechno bolí. Objal jsem si zoufale kolena a sledoval ho. Ne, Gerarde, je to kretén! Ani na to nemysli! Jenomže on je tak roztomilej! Já prostě nemůžu… Pomalu jsem odešel do koupelny a smyl ze sebe smrad alkoholu, pot a špínu, kterou jsem včera v noci nasbíral. Vlažná voda jakoby smývala i moje problémy a chmurné myšlenky. Oblékl jsem se do nějakých volnějších Frankových oblečků a vyšel jsem z koupelny. Frankie seděl a zmateně se rozhlížel. Když mě spatřil, nejdřív se usmál. A pak nasadil ten svůj nervózní xicht. Odvrátil jsem se a zamířil do kuchyně. Nemohl jsem se na něj koukat. Před očima se mi zjevovaly všechny ty zážitky. Frankie jim říkal malá sexuální dobrodružství. Trochu jsem se usmál. Zrovna jsem pil kafe, když přišel. Beze slova si mi sednul na klín. Díval se mi do očí… Panebože, tohle mi nedělej… Zase jsem se topil v jeho očích. Políbil mě. Nejdřív jen letmo. Měl jsem chuť ho do toho jazyka kousnout. Protože nic jiného jsem dělat nemohl. Seděl jsem a vůbec nic neopětoval. Jen jsem se nechal hladit a líbat po těle. Líbilo se mi to, hrozně moc. Zároveň mě mučilo pomyšlení na Lyn. Tohle byla jenom taková bokovka. Nikdy jsem to s Frankiem nemyslel vážně. Najednou mě kousl do stehna. Vyjekl jsem. "Co to do prdele…" jenomže jsem větu nedokončil. Umlčil mě polibkem. Frankie, ne…
Stáhl ze mě tričko a kalhoty. Zabralo mu to hodně času, protože jsem vůbec nespolupracoval. Nezdálo se, že by mu to vadilo. Když jsem byl nahý, svlékl se taky. Sedl si mi na klín a otřel se zadkem o moje přirození, které se konečně úplně vzrušilo. Nemohl jsem si nevšimnout toho provokativního úsměvu, který po mě hodil. Ale já ho nehodlal vyslyšet. Je mi jedno, co se mnou udělá, já mu pomáhat nebudu. Frank to z mého pohledu pochopil. Klekl si na zem a jemně mi ho vzal do dlaně, jako by to byl nějakej poklad. Políbil ho. Ne, nebudu vzdychat, prostě nebudu. Tu radost mu neudělám. Jenomže najednou mi ho olízl. Ujel mi tichý stén. Frak se vítězoslavně zašklebil. Vyhrál. Uchopil moji chloubu do úst a začal pracovat jazykem. Teď už jsem se nijak nekrotil. Svíjel jsem se na židli slastí a vzdychal jak pominutý. Jen jedno jsem chtěl dokázat. Neříct jeho jméno. Jméno člověka, kterého miluju a nenávidím zároveň. Zaklonil jsem hlavu a prohnul se v zádech. Přišlo to. Opojný orgasmus mě celého prostoupil a já jsem měl pocit, že je všechno na světě v pořádku. Ucítil jsem záchvěv štěstí, vychutnával jsem si ten pocit. Frankie mě pozoroval. Tvářil se, jako kdyby byli vánoce. Celý zářil.
Odeznělo to. Vždycky všechno krásné jednou odezní. Díval jsem se na nahého Franka přede mnou. V jeho očích jsem viděl chtíč. Chtěl to oplatit. Jenomže to se přepočítal. Seděl jsem a nehodlal se pohnout. Frankův úsměv pomalu mizel. Vstal a oblékl se. Mě tam nechal. Nahého a zpoceného na židli. Koukal jsem do zdi a přemítal. Co jsem to udělal? Vlastně nic, já jen seděl. Za všechno může Frank. Vždycky za všechno může Frank. Je jako malá továrnička na maléry. Jenomže tenhle malér byl opravdu výkon. Nechtěl jsem se zvednout. Nechtěl jsem se obléct. Nechtěl jsem nic. Jen vrátit čas, a to nejde. Frankie se asi po hodince vrátil. Podíval se na mě. Nezměnil jsem svojí polohu, ani nepřítomný pohled. Věděl jsem, že ho to mučí. Možná právě proto jsem to dělal. Přišel ke mně zezadu a objal mě kolem ramen. "Gee… jen jedna věc ti může pomoct."
"To by mě zajímalo, která." Ucedil jsem.
"Malé sexuální dobrodružství."
Usmál jsem se. To je pako. "Vždyť jsme ho teď zažili."
Zavrtěl hlavou. "Tys ho zažil. Já chci taky." Udělal na mě psí oči. Přestal jsem se usmívat. "Nemůžu." Zašeptal jsem. "Jak to vlastně vzala Jamia?"
"Ještě to neví, je v Evropě."
"Tak to si piš, že to ví. O nás se mluví na celém světě." Ušklíbl jsem se kysele.
Pokrčil rameny. "Mě je to jedno."
Nechápal jsem ho. Jak může být tak bezstarostný… Já mám vždycky ze všeho možného depky, ale on se pořád směje jak sluníčko. To se tak někdo má.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | Web | 25. června 2008 v 21:19 | Reagovat

Ahoj,máš hezoulinkatej blogík,pls jukni se na můj díky moooooc pááááčko...

2 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 25. června 2008 v 21:49 | Reagovat

tsss...to ako jak si Gerard predstavuje ze on si bude uzivat a Frank nic? :-D

3 Miša Miša | Web | 2. července 2008 v 15:22 | Reagovat

nie, pokračujem v názore, že nemám rada Franka..

4 Simka Simka | E-mail | Web | 15. července 2008 v 11:13 | Reagovat

xD tak Frankiemu trrrreba xP

5 Dark-Butterfly Dark-Butterfly | E-mail | 9. září 2008 v 17:54 | Reagovat

he he he he xD

6 Dark_Eye Dark_Eye | Web | 22. října 2008 v 18:54 | Reagovat

aaaw skvelý!!!!! Jako chudák Frank!!! Gerard si užívá a o nic:(:(:(

7 fallen angel fallen angel | Web | 16. prosince 2008 v 20:30 | Reagovat

Z Franka je flegmatik né? xD

8 wero wero | Web | 24. března 2009 v 11:22 | Reagovat

XD ach takto som si franka nikdy nepredstavovala ze robi take magoriny gerardovy a zo setkeho sa rehoce...mno ae je to supeeeeer pokracujeme!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama