Part 2

26. října 2008 v 18:19 |  Taxi
Chtěla jsem tu kapitolku udělat kratší, jenomže jsem to nemohla správně useknout. No, co se dá dělat, budete to mít o něco delší. Snad vám to nevadí.



Ani jsem si nevšiml, že se začíná stmívat. "Hele, někde zastavíme, najíme se a přespíme, jo?"
Zase znervózněl. "A nemohl bys jet přes noc?"
"Ne, to teda nemohl. Nechci se někde vybourat." Po chvilce zakejval hlavou, jako že souhlasí. Jeli jsme ještě další hodinu, ale pořád nic. "Hele, bufet." Ukázal ke krajnici. Zaparkoval jsem tam. Dali jsme si bagetu a zase nasedli. Doufám, že tu někde bude hotel, nebo tak něco. Jenomže po dalších dvou hodinách jsme na nic nenarazili. Už jsem byl vážně unavený. Sjel jsem na odpočívadlo.
"Kde budeme spát?" upřel na mě svoje kukadla Frank.
"Asi budeme muset přespat v autě."
"Co? Vždyť se sem nevejdem!"
"Klid. Já budu vzadu a ty si sklopíš tuhle sedačku. Budeme to muset přežít." Pokrčil jsem rameny a vystoupil. Z kufru jsem vytáhl nějaké deky a vodu. Pak jsem si sedl na zadní sedadla, hodil mu jednu flašku a přidělil přikrývku.
"Dík."
"Tak dobrou."
"Dobrou." Zašeptal nazpátek a já se smíšenými pocity zavřel oči. Co to tu kurva dělám…
"Gerarde? Hej, Gerarde, vzbuď se…" někdo třásl mým ramenem. Neochotně jsem rozlepil oči a rozhlédl se. "Franku… co je…" zívl jsem. Venku ještě byla tma.
"Mě je zima… a nemůžu spát." Klepal se vedle mě a upíral na mě svoje štěněčí oči. "Uhm… a co já s tim?"
Pohlédl na mě, pak na deku a pak zase na mě. To jako abych mu dal svojí? No to ani náhodou. "Hele, jestli chceš, můžeš tu spát se mnou."
Čekal jsem, že odmítne. On se ale nepatrně usmál. "Díky." Lehl si přede mě a přitiskl svoje záda na můj hrudník. Překvapeně jsem ztuhnul. Co to kurva?! No, ale když mu je zima… Přetáhl jsem přes nás ten kus látky a pokusil se znova usnout. Za chvilku jsem slyšel, jak Frank pravidelně oddechuje. Spal. Ale já jsem zaboha nemohl. Začal se trochu vrtět a něco nespokojeně mumlal. Pak si přitáhl kolena k bradě a zadkem se otřel o moje přirození.
Trošku jsem vzdychl a nečekaně se vzrušil. Co? Já nejsem buzerant! Vylekaně jsem se napřímil, čímž jsem Franka shodil na zem.
"Co ti je?!" zařval, celý mimo z toho šoku.
"Eh… měl jsem… noční můru." Tu nejhorší ve svém životě.
"A už je to v pohodě?"
Neznatelně jsem přikývl. Postřehl to a zase si ke mně lehnul. Chtěl jsem mu říct, aby šel zpátky dopředu, ale nemohl jsem. Podstatná část mého já totiž chtěla, aby se ke mně znova přitulil. Ale ne, asi jsem vážně teplej. Vysvětlovalo by to všechno. Jak se mnou žádná nevydrží, problémy s erekcí…
"Tak dobrou." Zamumlal. Už zase chrněl. Vážně mu to závidím, já nemůžu usnout. Užíval jsem si tu naši blízkost. Jemně jsem přes něj položil jednu svou ruku. Trochu se ošil a spokojeně zamručel ze spaní. Usmál jsem se a zavřel oči.
"Co si do prdele myslíš, že děláš?!" vzbudil mě jeho hlásek. Znova jsem musel rozlepit víčka. Tentokrát už bylo světlo, takže jsem je zase rychle zavřel. A mezitím si uvědomil, že tu ruku tam pořád mám. Urychleně jsem si stáhl. "Promiň… Já za to nemůžu, to nějak samo… já jsem spal…" mžoural jsem do světla, ve kterém se rýsovala jeho dokonalá silueta.
"Seš teplej nebo co?"
"Ne!" až přehnaně nahlas jsem vyjádřil zápor. Snad si toho nevšiml. Protože po včerejší noci si nejsem vůbec ničím jistý. Chvilku si mě zkoumavě prohlížel. Trochu se mu zablýskalo v očích a pak se odvrátil. "Pojedem? Mám hlad."
"Jo, jasně." Protáhl jsem se a pokusil se trochu probrat. Frank mezitím přelezl na místo spolujezdce. Já si to obešel venkem. No jo, nejsem tak drobnej jako někdo. Nastartoval jsem a mlčky vyjel. Kde nic, tu nic. "Kurva, jsme v nějaký úplný prdeli." zanaříkal jsem, nicméně se nevzdával nadějí a dál hledal. Konečně se v dálce začala rýsovat vesnička. Třeba tam bude něco poživatelného. Zapnul jsem blinkry.
"My sjíždíme z dálnice?" podivil se.
"Jo, do vesnice. Nasnídat se."
"A nemůžeme zůstat na dálnici a počkat, než se tu něco objeví u krajnice?"
Zavrtěl jsem hlavou. "Tohle není Evropa. Pokud chceš dneska něco jíst, sjedeme tam a nakoupíme." Trochu strnule pokýval hlavou. Zaparkoval jsem na nějakém parkovišťátku nedaleko pidi obchůdku. Následován Frankem jsem vylezl z auta a šel tam. Kráčel vedle mě a pořád se rozhlížel. Najednou přidušeně zalapal po dechu. Bez varování mě srazil k zemi do nějaké vedlejší uličky. "Co vyvádíš?!" vyjekl jsem.
"Pšš!" panický na mě skočil a zacpal mi rukou pusu. Odvalil mě za nějakej kontejner a lehl si na mě, kdybych náhodou chtěl utéct. Třeštil vyděšené oči, pusu měl pootevřenou strachem a potetované paže, které mě pevně drželi při zemi, byly pokryty husí kůží. Nevěděl jsem, co se děje, ale bál jsem se. Zaslechl jsem poblíž kroky a téměř cítil, jak se Frankovi na okamžik zastavilo srdce. Utichaly. Konečně usoudil, že mě může pustit. "Pojď!" chytil mě za ruku a plížil se k autu. Nechal jsem se bezmocně vést, vyděšený Frankovým strachem. Kdo ho pronásleduje? Rychle jsem nasedl, nastartoval a odjel.
"Kdo to byl?"
Neodpovídal. Seděl schoulený na sedadle a klepal se. "Frankie? Jsi v pořádku?"
"Nejsem!"
"Tak promiň…" lekl jsem se, když na mě vyjel.
"Ne, ty promiň. Za to, že jsem tě povalil v té uličce…" sklopil hlavu.
"Kdo to byl?" opakoval jsem svojí otázku.
"To nemusíš vědět."
"Musím! Kurva, jdou po tobě. Já věděl, že se do toho nemám motat. Hele, vem si svoje peníze, já jedu domů…" Chtěl jsem zastavit, ale on po mě skočil. Prudce jsem zabrzdil, abych se nevyboural.
"Ne! Prosím, nenechávej mě tu!" objal mě a klepal se v mém náručí. "Franku, tak mi řekni, kdo to byl a co po tobě chtějí!"
Odtáhl se a zavrtěl hlavou. "Chápeš, že nemůžu? Dokavaď to nevíš, nejsi nic víc, než taxikář. Kdybych ti to řekl, byl bys součástí toho všeho. Další, kdo ví to, co vědět nemá. A šli by po tobě."
Mlčel jsem. Opravdu bych to nejradši otočil a rychle uháněl domů, do bezpečí, ale nemohl jsem ho tu nechat. Nikdy bych si to neodpustil. "Dobře." Znova jsem se rozjel a pokračoval v cestě, ignorujíc kručení v břiše. Takhle umřeme hlady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | Web | 26. října 2008 v 18:45 | Reagovat

HEEEY! kto je, čo je, prečo je, ako to je, a prečo to ja neviem?! :D

awwww toto si naschvál takto usekla, aby som bola v... napätí?! :D to je od teba tak surové!

okamžite (!!!) chcem pokračovanie :D

2 Petra Petra | 26. října 2008 v 21:31 | Reagovat

zas tak useklý toneniale pokráčko by bodlo.....je to perfect jako vždycky

3 DareDareDevil DareDareDevil | 27. října 2008 v 11:30 | Reagovat

mno, tak hurá na další prodlouženej díl:-D

4 - - | 27. října 2008 v 11:59 | Reagovat

kdo to je? kdo to je??? KDO TO JE????????????????!!!! jo a chci pokráčko a prodloužený jasný??:D :P

5 pájina pájina | Web | 27. října 2008 v 15:07 | Reagovat

ona po něm snad jde ruská mafie ne?:D:D

podle toho že je znich frank tak posranej strachy..

6 Jannica Jannica | Web | 28. října 2008 v 18:27 | Reagovat

Frankie prchá protože je mafián a de po něm policie. Nebo dou po něm mafiáni

7 Untitled Untitled | 29. října 2008 v 1:01 | Reagovat

wow, vypadá to víc než slibně =) a nějak ani nechci vědět kdo po něm jde a proč a tak. mám vlastní představu a ta mi stačí xD ne, ale zvědavá jsem jako každej, to je jasný ;) a Frankie je strašně roztomilej ^^

8 fallen angel fallen angel | Web | 17. prosince 2008 v 17:31 | Reagovat

kdo? kde?  jak? proč? xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama