Childish love 9

24. března 2009 v 15:15 |  Childish love
Další den mě Gerard nechtěl pustit do školy. Měl jsem malou teplotu, ale jenom malilinkou! Ani mě nebolela hlava. Jenomže Gerard se nechtěl nechat uprosit. Pořád jsem musel pít čaje a být v posteli. Byla to hrozná nuda, ale Gee se mě snažil rozveselit. Dokonce mi zahrál takové opravdu legrační divadlo. Ušáček byl cestovatel a jel do Afriky, protože chtěl poznat jiné, exotické králíky. Jenomže místo toho potkal lva a slona a taky tygra! A myslel si, že ho sežerou, ale nakonec se ukázalo, že jsou hodní a tak spolu začali kamarádit.


Gerard mi taky řekl, že normálně spolu tygři a lvi a sloni nemůžou žít, protože tygr je jenom v Asii. Ukázal mi to na takovém tom kulatém míči, říká se tomu glóbus. To jsem nevěděl, ale byl jsem rád, že mi to pověděl. Až budu úplně zdravý, tak to řeknu Emily. Ta bude koukat!

K večeru mě pak přestěhoval do obýváku. Vysadil si mě na klín, přikryl nás peřinou a koukali jsme na večerníčka a taky na jiné pohádky. A víte, co mi uvařil k večeři?

Krupicovou kaši! I s kakaem! Tu mám skoro ze všeho nejradši. Hned po zmrzlině, jenomže tu jsem dostat nemohl, protože jsem byl nachlazený a mě by pak bolelo v krku.

Další den mi už bylo o hodně líp. Přemluvil jsem Gerarda, že už mi nic není a můžu do školy. Potřeboval jsem všem dětem říct, že tygři žijou v Asii! Moc se mu to nelíbilo, ale nakonec povolil.

"Tak ahoj." Zamával jsem mu a běžel do třídy.

"Ahoj Emily!" zakřičel jsem na ní.

"Ahoj." Zamumlala tiše a ani se na mě nepodívala. Chtěl jsem jí to všechno říct a taky se trochu vytahovat, i když vím, že se to nemá dělat. Jenomže jsem poznal, že byla smutná. Tak jsem jí nechtěl dělat ještě smutnější tím, že toho vím víc než ona. Nepromluvili jsme spolu celou hodinu a o přestávce se vytratila na záchody. Musel jsem se jí zeptat, co se stalo a tak jsem se jí vydal hledat. Jenomže ona chodí na dámské záchody! Ale ne. Tam já nesmím, je to zakázané. Tam totiž můžou jenom holčičky. Ale viděl jsem starší kluky, jak tam lezou a pak holky piští. Třeba bude Emily pištět a to jí rozveselí. Škoda, že tu nebyl Gerard, ten by mi poradil.

Nakonec jsem se rozhodl, že tam půjdu. "Emily?" zašeptal jsem. Bylo to tam divné. Nikde nebyly mušle. To jsou takové ty jakoby sedátka, ale nesmíte tam sedat. Tam se čůrá. Já teda čůrám v kabince, protože se občas netrefím. V domově mi tety řekly, že to můžu dělat jako holčičky. Tak jsem to tak dělal, jelikož jsem nechtěl být čuňátko.

"Co tu děláš? Tohle je holčičí záchod!" obořila se na mě.

"Ty pláčeš?" opravdu, po tvářičkách jí stékali slzy. To bylo moc moc špatné.

"N…ne." vzlykla.

"Co se stalo?" sedl jsem si vedle ní na zem. Sice byla studená, ale věděl jsem, že ji to pomůže.

"Můj tatínek… já jsem včera nepřišla včas domů. Byla jsem se koulovat s Mary a Davidem a zapomněla jsem na to. Když jsem se vrátila, tak táta hrozně, hrozně zuřil a naplácal mi."

To bylo opravdu hrozné. Nedovedu si představit, že by mě Gerard někdy uhodil. "To je mi líto. Můj tatínek mě nikdy, ale vůbec nikdy nebije. My se máme hrozně rádi, víš? Pořád se objímáme a hladíme a líbáme." Pochlubil jsem se, protože jsem opravdu pyšný, že mám tak úžasného tatínka.

"Líbáte?" podivila se.

"Jo."

"Jako… jako ti zamilovaní lidi ve filmech?"

"Jo."

Emily se zamračila. "To se ale nesmí."

"Jak to?" to je přece hloupost. Gerard mi to nikdy nezakázal, takže se to smí.

"Protože je to špatné. Nemůžou se líbat malé děti, víš? Tomu se říká… no, to… pedofák, nebo tak nějak." Vysvětlila mi. Zamrzelo mě, že toho ví víc než já. Ale mnohem víc mě rozhodilo, že řekla, že je to špatné a že se to nemůže.

"Takže Gerard je… pedofák?" to slovo se mi nelíbilo, bylo celé divné. "Ale to je hloupost, vždyť je to krásné. Lidi to dělají, když se mají rádi."

Prudce zavrtěla hlavou. "Ne ne. Maminka mi říkala, že jsou to oškliví a zlí lidé a že když bych nějakého potkala, tak mám volat policii. Už umím to číslo. Je to 908. Ta osmička je jako pouta."

"Tvoje maminka je stejně divná." Pokrčil jsem rameny, protože to byla pravda. Nevěřila v ježíška a říkala, že moje rodiče nejsou v nebi. Navíc Gerard není pedofák. Gerard je krásný a chytrý a vtipný a taky umí hrozně hezky zpívat a kreslit a číst pohádky.

"Povím to učitelce." Řekla mi, vstala a utíkala pryč. Běžel jsem za ní. Pokud je to špatné a ona to řekne učitelce, mohl bych dostat vynadáno a to se mi nelíbí.

"Paní učitelko!" volala, když jsem vyšel ze záchodů.

"Ano, Emily?"

"Frankieho táta je pedofák!" říkala zrovna, když jsem jí dohnal. "Není." Protestoval jsem.

"Pedofák?" divila se paní učitelka.

"No. On se s Frankem líbá." Kývala rychle hlavičkou, až jí poskakovaly culíky.

"Franku? Tvůj otec se s tebou líbá?" zvedla prudce obočí a zatvářila se znepokojeně. Emily sice říkala, že je to špatné, ale Gerard povídal, že není. A Gee je o hodně chytřejší než nějaká hloupá Emily, takže to musí být pravda a já to učitelce můžu říct. "Jo."

"A používá u toho i jazyk?"

Přikývl jsem. Trochu zbledla v obličeji a divně si mě prohlížela. Asi mám špinavé tričko. Začal jsem se taky prohlížet, abych zjistil, co je špatně.

"Emily, vrať se do třídy. A ty, Franku, pojď do mého kabinetu." Poručila. Vůbec se mi s ní nechtělo, ale musel jsem. Tak jsem jí následoval až do té divné místnosti. Nikdy jsem tu nebyl. Na skříni bylo dočista mrtvé vycpané zvíře a na poličce dokonce lidská lebka! Trochu jsem se jí bál, byla opravdu strašidelná. Tahle učitelka nás totiž učí prvouku, takže tu má hodně divných věcí. Ale líbilo se mi akvárko s rybičkami.

"Franku, posaď se. Ty jsi adoptovaný, že ano?"

Gee mi vysvětloval, co to slovo znamená. "Ano."

"Povíš mi, co všechno s tvým tatínkem děláte?" usmála se jakoby nevinně, ale já jsem viděl, že to nebylo upřímné. Být upřímný je, když něco myslíte tak, jak to říkáte, nebo jak se tváříte. A to ona nebyla.

"No, hrajeme si spolu. Taky mě učí různým věcem. Třeba včera mi řekl, že tygr žije jenom v Asii. A kouká se se mnou na pohádky." Učitelka si trochu oddechla a už opravdu se usmála. "No, a taky se spolu rádi objímáme a tulíme se k sobě v postýlce. A dáváme si pusinky. Gerardovi se hrozně líbí, když mu dávám pusinky na krk. Hezky se u toho hihňá." Zachichotal jsem se. Učitelka už se zase mračila. "Taky se líbáme." Dokončil jsem. "Víte, to lidi dělají, když se milují." Vysvětlil jsem jí to. Jí totiž určitě nikdo nemiluje, protože je hrozně ošklivá.

"Uhm…aha…" odmlčela se. Byla nějaká bledší než obvykle. "Vy jste nemocná?"

"Ne, proč si to myslíš?" vykulila svoje oči, zvětšené brýlemi, takže vypadala ještě víc jako žába.

"Protože jste taková bledá a smutná."

"Ne… ne, jsem v pořádku. Franku… děláte spolu ještě něco jiného? Dotýká se tě na… ehm… zakázaných místech? Nebo tě nutí dotýkat se jeho?"

Zamyslel jsem se. Vzpomněl jsem si na tu legrační bouli. Jenomže Gee nechtěl, abych na ní sahal. A mě nikdy na žádná zakázaná místa nesahal, takže jsem zavrtěl hlavou.

"Opravdu?"

"Opravdu." Zopakoval jsem. Nedůvěřivě mě probodávala pohledem. Ne, že by z poličky sebrala nějaký pohled a začala mě jím píchat. To se tak říká, když se na vás někdo upřeně dívá.

"No, dobře. Běž zpátky do třídy." Narovnala si brýle na nose a ukázala na dveře.

"Nashledanou." Rozloučil jsem se a šel ven. Ta paní učitelka je ale divná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama