Part 11

31. srpna 2009 v 11:33 | Jannica |  Taxi
Díky Tez, že mi to připomněla, jinak by tehle díl asi vůbec nebyl. Asi budu přidávat častěji, za chvíli myslím bude konec. Tu scénu, kvůli který to Laivine začala psát jsem už ztvárnila, a teď už tam vlastně moc není co. I když - mohlo by to míst ještě celkem dost kapitol, uvidím:)





V obchodě jsem zaplatil za benzín a koupil jsem ještě jedny křupky, když jsem vyšel ven, všiml jsem si, že Frank drží tu červeně blikající věcičku v ruce a prohlíží si jí.

"Zahoď to." Zavrče jsem na něj.

"Myslíš, že je to vážně ono?"

Přikývl jsem a vyrval jsem mu to z ruky. Všiml jsem si, že vedle nás stojí nějaký Jeap, hodil jsem mu to tedy do korby a pomyslel jsem si, že takhle to pořád bude vypadat, že žijeme a pohybujeme se, i když budeme dávno někde úplně jinde.

Brzy jsme nasedli zpět do auta a vyjeli vpřed.

"Neměli bychom radši jezdit na odlehlejších místech?" zeptal jsem se ho, připadalo mi, že žlutý taxík na největší silnici v okolí není moc nenápadný.

"Jo, tady můžeš třeba odbočit, uvidíme kam, nás to zavede."

Podíval jsem se na silnici, na kterou ukazoval a s kývnutím jsem tam zajel. Bylo to tam o něco příjemnější, rychlost auta nebyla tak nebezpečná a také jsme se mohli kochat přírodní krásou, která byla všude kolem nás.

Vjeli jsme do oblasti, kde bylo spoustu serpentýn, takové ulice se mi vždycky líbily, protože jsem si mohl s autem pořádně vyhrát. Otočil jsem se na Franka, on se na mě trochu usmál, když se náš pohled střetl. Pak jsem se věnoval zase řízení, ačkoliv on nepřestával hledět.

"Řekl jsem ti někdy, že se mi hrozně líbíš?" V zrcátku jsem zaznamenal, jak se sladce zaculil.

Pousmál jsem se a cítil jsem takový hřejivý pocit v hrudníku, u srdce. "Ty se mi taky moc líbíš, Frankie."

"Víš, ještě jsem nepotkal někoho, kdo by byl tak krásný a sexy zároveň. Ty máš úplně všechny přednosti."

Zasmál jsem se a prudce jsem otočil volantem doleva, abych se vyhnul díře na silnici. Nechci to auto odrovnat už teď.

Frank se odpoutal a než jsem stačil něco namítnout, položil mi dlaň na hrudník a začal mě po něm jemně hladit. Pak mi nadzvedl tričko a vklouzl pod něj, vyjel prsty až nahoru k mým bradavkám. Zasténal jsem, když jednu z nich vzal mezi prsty a začal jí jemně dráždit. Jeho doteky mě opravdu moc vzrušovaly.

Najednou mi najednou nečekaně rozepnul kalhoty a vklouznul rukou až pod mé boxerky. Vypnul jsem boky do předu a zavřel jsem oči, všiml jsem si ale, že se řítíme někam do stromu. Jen tak tak jsem to stihl vytočit.

"Ty nás chceš zabít nebo co?" Trochu jsem zvýšil hlas a Frank, místo toho aby se zastyděl svému nápadu, se jen usmál a naklonil se, aby mi mohl vlepit poliek natvář. Svou ruku zatím z mých kalhot nevyndal, spíš začal tahat mou erekci ven.

"Pořád lepší umřít takhle, nemyslíš?" Mohl jsem slyšet jeho jemný smích, ovšem jen do té doby, než vzal špičku mého penisu do úst.

Zase jsme málem nabourali. Nevěděl jsem, jestli chci aby přestal kvůli naší bezbpečnosti nebo jestli si přeju aby pokračoval kvůli mému vzrušení. Snažil jsem se udržel doširoka otevřené oči, doslova jsem je vytřeštil dopředu na vozovku, zatímco mě Frank olízl po celé délce. Začal mě pomalu, obratně kouřit.

Noha mi sklouzla z pedálu, když jsem slastí vypnul boky dopředu a auto se zhouplo a zadrncalo, takže jsem ho Frankovi omylem zarazil hluboko do krku. On se trochu zajíkl, nicméně bez řečí pokračoval.
Znova jsem se snažil udržet stálou rychlost, přestože to vůbec nebylo jednoduché. Zatímco jsem měl jednu nohu na plynu, druhou jsem se snažil narvat někam ke dveřím, abych mohl mít více roztáhlé nohy.

Začal jsem nekontrolovatelně sténat a přivírat oči, přirážel jsem proti Frankovým vlhkým rtům. Bylo to naprosto dokonalé, vzrušovalo mě zároveň i to nebezpečí, kterému jsme byli vystaveni.

Frank mě dvěma prsty stiskl u kořene zatímco udělal pár posledních pohybů, já se s křikem udělal. Zaklonil jsem hlavu pod vlivem té slastné křeče a noha mi pořád klouzala pryč z plynu, ačkoliv jsem se opravdu snažil jí udržet na místě. Zaryl jsem nehty do volantu a zřejmě jsem s ním trochu smýkl nastranu, jelikož se auto tak zvláštně zhouplo a zůstalo na místě.

Otevřel jsem oči a zmateně jsem se rozhlédl kolem.

"No," pronesl Frank, "A jsme v příkopu."

"A kdo zato může?" Snažil jsem se si ho nastrkat zpět do boxerek a pak jsem si zapl kalhoty. Oba dva jsme se hlasitě rozesmáli.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tez Tez | 31. srpna 2009 v 17:21 | Reagovat

Jůůůůů!!! :D úžasně! To zas bude doba, než přibyde další :D

2 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 6. září 2009 v 11:33 | Reagovat

aa geniaaalne....chceeem rychluucko pokracovanie plociim:)

3 Nicky Way Nicky Way | 10. října 2009 v 14:36 | Reagovat

Pokráčkooooo xD Nicky má abstáček,protože nemá co číst:-D

4 TomkoV TomkoV | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 12:48 | Reagovat

Máte spoustu zajímavých článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama