Part 12

25. ledna 2010 v 15:56 | Jannica |  Taxi
Cituji Tez: "To zas bude doba, než přibyde další :D" Ano, měla jsi pravdu. Ale teď jsem si řekla, že bych přece jen mohla něco stvořit, nesnáším nedodělané povídky a tohle dokončím za každou cenu, i kdyby to mělo trvat ještě několik dalších měsíců. Laivine už je zřejmě úplně jedno jestli to píšu nebo ne, takže mi můžete poděkovat, že to dělám naprosto z vlastní vůle. A ještě si dokonce pamatuju to heslo od blogu, bála jsem se, že to zapomenu :D
Už má skoro domyšlené, jak to skončí. To s opilcem to bude o dost horší, ale snad se to taky nějak zvládne:)
Tak si teď můžete užít další díl téhle povídky a počkat si pár dalších měsíců, než přibude další :D (Pokud to někdo čte) :D


Chvíli jsem jen seděl na místě a snažil se vrátit svůj dech do původní rychlosti, zatímco Frankovy rty putovaly po mých tvářích a krku. Trochu jsem se třásl, zmítaly mnou smíšené pocity štěstí a strachu zároveň. Byl jsem neuvěřitelně moc rád, že je tu se mnou někdo, jako je Frank, ale na druhou stranu... co když mi ho někdo vezme?

Nervózně jsem se otočil dozadu, abych se ujistil, že momentálně nám žádné nebezpečí nehrozí. Nestál jsem o problémy.

"Stalo se něco?" optal se Frankie, zatímco mě rukou silně hladil po hrudníku.

"Měli bychom pohnout a nezůstávat tady moc dlouho." Měl jsem opravdu velice nepříjemný pocit. "A bude nám hrozně dlouho trvat, než to auto vypáčíme z příkopu."

Povzdechl si a sedl si zpět na svou sedačku. Koukal dopředu, mě si už přestal všímat a to mi trochu vadilo, ne však natolik, abych se tím déle zaobíral. Byli jsme úplně nakřivo, protože pravá kola zůstala na půl na silnici a levá byla zabořená kdesi v bahně.

Spěšně jsme se dostali ven. Podíval jsem se na tu škodu a okamžitě mi bylo jasné, že tohle už ven nedostaneme. A i kdyby - určitě to nebude natolik pojízdné, abychom mohli upláchnout těm krvelačným nelidským gangsterům.

"Co budeme dělat?" zeptal jsem se a vzteky kopl do perfektního laku svého taxíku. Plech se trochu zmačkal a mě začala ukrutně bolet noha.

"Nevím... pojedeme stopem?"

"To určitě," odfrkl jsem si. "Vsadím se, že řidič nebude chtít riskovat svůj život a když mu všechno zatajíme, nepojede dost rychle."

Krátce jsme se na sebe podívali, situace se zdála být opravdu bezvýchodná.

"Co tě to sakra napadlo?!" začal jsem mu vyčítat. "Nedošlo ti, že můžeme skončit takhle? Nemáš rozum?"

"Já myslel, že..."

"Že co? Příště radši dávej bacha, pokud ovšem nějaký příště vůbec bude!"

"Omlouvám se."

Rozmrzele jsem zavrčel a sedl si na zem, cítil jsem, jak mě ovládá vztek. Kdysi jsem byl normální spokojený obyvatel New Yorku, taxikář, celkem bohatý a pohledný a teď? Nevinná oběť přestřelky, pomáhající uprchnout synovi zazobaného tatíčka. Kdyby se nic z toho nestalo, seděl bych teď doma a pil bych třeba kafe, a nebo bych stál v dopravní zácpě s nějakým nervózním a spěchajícím cizincem, který každou chvíli připomíná čas a svou tiskovou konferenci. Každopádně - všechno by bylo lepší než tohle.

"Už vím, co budeme dělat," ozvalo se najednou vedle mě a já s nadějí v očích vzhlédl. Frank se trochu pousmál a pak popošel k autu, snažil se dostat do kufru.

Brzy vyprostil ten malý kufřík, který to všechno způsobil. Otevřel ho a mě se opět naskytl pohled na ty zelené dolarové bankovky. Chvíli mezi nimi hrabal, než vytáhl malou kovovou věc.

Zatajil se mi dech.

"Věděl jsem, že tam někde bude. Bál jsem se to zjistit."

"A... co s tím chceš dělat?"

"Ty nevíš?" Podíval se na mě, jako kdybych měl to nejdelší vedení na světě a chvíli překvapeně mrkal. "Počkáme na nějaké auto."

Nechal jsem se dotáhnout nahoru k silnici. Pořád jsem doufal, že se Frank nechystá někoho přepadnout, avšak asi marně. Čekali jsme tam dlouho, naštěstí se ta snaha vyplatila. Brzy kolem projelo auto, to nejlepší auto, které nás kdy mohlo potkat. Ferrari.

Frank vběhl do ulice a stoupl si přímo doprostřed, zmocnila se mě čirá panika. Díval jsem se na jeho malé tělo, jak tam tvrdohlavě postává, zatímco se na něj řítil ten těžký nablýskaný stroj. Zavřel jsem oči, když jsem slyšel šílené skřípění brzd, z asfaltové silnice začal stoupat dým smíšený se šťiplavým zápachem umělé hmoty.

Pomalu jsem se podíval, přestože jsem se tak bál. Viděl jsem to auto, asi metr od Frankova rozkročeného postoje. Ten se ani nehnul, jen koukal přímo na řidiče jako nějaký psychopatický maniak.

Najednou přišel k tomu mladému zbohatlíkovi za volantem a namířil na něj zbraň.

"Vylez z toho auta, dělej."

Blonďatý kluk ve slunečních brýlích ho rychle poslechl, zřejmě se dost bál o svůj život. Dal ruce za hlavu a trochu se třásl, bylo mi ho líto. Celkově ta situace působila dost komicky, protože Frank -jakožto únosce rychlých aut - byl o dobrých několik desítek centimetrů menší než ustrašená oběť.

Nasedli jsme a připnuli si bezpečnostní pásy, než se Ferrari s hlasitým burácením motoru rozjelo vpřed, svého majitele nechávajíc za zády.

"Franku, ty jsi šílenec," zkonstatoval jsem, zatímco jsem se snažil zorientovat v naprosto jiném typu řízení. Nikdy jsem v něčem takovém nejel a překvapilo mě, kolik odlišností to v sobě má. Bylo to o dost lepší. I ten volant se lépe držel.

Frankie se na mě podíval a najednou se hlasitě rozesmál. Opravdu mi připadalo, jako by se zbláznil, avšak naprosto jsem ho chápal. Neubránil jsem se širokému úsměvu a za chvíli jsme se už oba řehtali jako pominutí. Jet v něčem tak rychlém byl už od mala můj sen!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 28. ledna 2010 v 16:27 | Reagovat

toto tu nebolo poriadne dlho...nevadilo by mi keby nové časti pribúdali tka po týždni a nie po niekoľkých mesiacoch...xD

2 Petra Petra | 2. února 2010 v 19:04 | Reagovat

no hééj skoro sem už ani nedoufala..... Netvrdim že bych nebyla radši, kdyby to dopsala laivine protože to byla přecejenom její povídka....ale sem ráda že to dopsal aspoň někdo.... navíc seš kvalitní náhrada :)
A neslibovala náhodou Laivine ňějakou novou povídku????!! xD

Jinak ten díl se mi líbil....sou to vtipálci

A jako Opilej byla moje oblíbená story.... musí se dokončit....musí!! xDD

3 Lafka Frerard Way Lafka Frerard Way | E-mail | Web | 12. února 2010 v 17:15 | Reagovat

hahá..:D našla jsem tvůj druhej blog...:D:D

4 MaikelE MaikelE | E-mail | 16. ledna 2017 v 19:29 | Reagovat

I found this page on 18th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama